|
|
Estimates of the role of non-tariff measures in trade between CZE/EU and Japan
Srna, Jan ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Palanský, Miroslav (oponent)
Japonsko a Evropská unie uzavřeli dohodu o volném obchodu, která vešla v platnost v lednu 2019. Zatím není k dispozici dostatek dat, aby se mohl potvrdit či vyvrátit předpokládaný efekt této dohody na obchod mezi Japonskem a Českou republikou. Gravitační model je hojně užívaný způsob odhadování vlivů různých proměnných v mezinárodním trhu. Existuje více metod k vypočítání tohoto modelu, ale v této práci jsou nejdůležitější tyto: Random effects a Poisson Maximum Likelihood estimator (PPML). Podle PPML modelu je očekávaný nárůst importu obou zemí 57.3 %. Model dále ukazuje obchodní potenciál obou zemí, tedy rozdíl odhadnutých hodnot od skutečných hodnot importů obou zemí. Japonsko představuje pro Českou republiku obrovskou příležitost ke zvýšení celkového exportu. Ovšem největší nárust vzájemného obchodu bude způsoben přesměrováním již existujících obchodních toků.
|
|
|
Deep and Comprehensive Free Trade Agreements (DCFTA) as a tool of EU trade policy
Žiga, Matúš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá komplexními dohodami o volném obchodu (CFTA) a hlubokými a komplexními dohodami o volném obchodu (DCFTA) uzavřenými nebo navrženými Evropskou unií. Její cílem je identifikovat podmínky nezbytné pro zahájení jednání o DCFTA, definování oblastí, kterými se (D)CFTA zabývá a posoudit jestli má (D)CFTA nějaký dopad na postavení EU v mezinárodním prostoru. V první části diplomové práce je představen teoretický rámec potřebný pro výzkum. Koncepce měkké síly, kterou definuje Joseph Nye, je blíže rozpracována. Induktivní metoda je použita pro analýzu komplexních dohod o volném obchodu mezi EU a Kanadou, Kolumbií, Ukrajinou, Moldavskem, Gruzií a Tuniskem. Výzkum ukázal, že EU nikdy nezačala jednání o DCFTA s autoritářským režimem. Nejedná se však o jedinou podmínku pro zahájení vyjednávání DCFTA a jsou definovány čtyři další podmínky. Je demonstrován široký rozsah (D)CFTA nad rámec otázek souvisejících s tarify. DCFTA a CFTA se liší především v jejich vztahu k acquis communautaire. Aproximace k evropskému právu ve vybraných oblastech je povinná v rámci DCFTA. Prostřednictvím CFTA byla EU schopna prosazovat evropské standardy a mezinárodní normy a podporovat základní lidská práva. I v důsledku toho měkká síla EU skrze (D)CFTA vzrostla.
|
|
|
Dopady netarifních překážek mezinárodního obchodu na tabákový průmysl
Balážová, Ivana ; Němečková, Iveta (vedoucí práce) ; Hinčica, Vít (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice netarifních překážek mezinárodního obchodu a konkrétně jejich vlivu na tabákový průmysl. Cílem je rozbor současné situace na základě teoretických poznatků a historického vývoje. První část práce je spojením teorie a historických souvislostí jak v případě netarifních překážek, tak pro tabákový průmysl. Jejím završením je popis současného postavení tabákového průmyslu na světových trzích. Ve druhé polovině práce jsou rozebírány dopady netarifních překážek na soudobý tabákový průmysl, a to především v USA, Číně, Austrálii a v České republice. Situaci v České republice je věnována zvýšená pozornost i proto, že místní legislativa do velké míry kopíruje společná Unijní nařízení. Na základě shromážděných poznatků byly identifikovány způsoby netarifní regulace tabákového průmyslu a byl vytvořen nástin možného dalšího vývoje v sektoru.
|
|
|
Transatlantic Economic Relations in a Changing Global Economy
Antal, Jarolím ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Dvořáček, Josef (oponent)
Tato disertační práce se věnuje analýze změny role státu v kontextu globalizačních procesů a následně objasňuje vystupování státu v rámci bilaterální spolupráce jako aktéra, který těmto výzvám čelí. Tento rámec je pak zkoumán na hospodářské spolupráci mezi EU a USA. Hlavním argumentem práce je, že v rámci mezinárodní spolupráce lze pozorovat posuny, které souvisejí s větším propojením odborných součástí exekutivy států. Tyto tzv. transgovernmentální sítě lze v návaznosti na nárůst významu netarifních překážek vnímat za nezbytné při další liberalizaci. V případě partnerství mezi EU a USA jde o spolupráci, která se soustředí na harmonizaci regulačních opatření co se jeví jako klíčové pro další integraci transatlantických hospodářských vztahů.
|
|
|
Vybrané problémy liberalizace světového obchodu průmyslovými výrobky
Vaňkátová, Petra ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Zamykalová, Miroslava (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám aktuálním děním ve Světové obchodní organizaci (WTO) týkajícím se průmyslových výrobků. Popisuji zde vyjednávání probíhající cca od roku 2006 po současnost. Problémy, které jsem si zvolila a které zároveň odpovídají kapitolám jsou matematický vzorec na snižování cel a jeho koeficienty, flexibility, netarifní bariéry, sektorové vyjednávání a nově přistoupivší země. Stejně jako problémy jsem si zvolila i země, jejímž názorům, postojům, reakcím a především návrhům se věnuji. Zvolené země by bylo možné označit jako nejaktivnější členy WTO zúčastněné na těchto vyjednáváních a patří mezi ně Brazílie, Čína, Indie, EU a USA.
|
host ::
RSS.